Napětí na Blízkém východě znovu ukazuje, jak citlivé jsou ceny zemního plynu na geopolitické události. Naopak elektřina se díky diverzifikaci zdrojů ukazuje jako výrazně stabilnější komodita.
Ekonomické dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem se výrazně promítly především do cen ropy a zemního plynu, a to zejména v souvislosti s omezením dopravy přes Hormuzský průliv. Velkoobchodní cena plynu v Evropě se v počátku krize zvýšila přibližně o polovinu a dostala se k hranici 50 eur za MWh. Zpočátku se to zdálo jako krátkodobý výkyv způsobený právě omezením provozu a započítáním rizikové přirážky. Šlo o klasickou reakci, kdy nejde jen o to, kolik suroviny fyzicky chybí dnes, ale i o to, čeho se obchodníci obávají v příštích týdnech a měsících.
Zvýšení cen zemního plynu bude trvalejší
Situace se však reálně vyostřila po izraelském útoku na íránské plynové pole South Pars a následném odvetném íránském úderu na katarský komplex Ras Laffan, největší LNG exportní uzel na světě. Právě po těchto útocích cena evropského plynu vystoupala nad 70 eur za MWh.
Vážné poškození katarské infrastruktury podle dostupných informací vyřadilo 17 % exportní kapacity LNG a opravy mohou trvat až jednotky let. Je tedy zřejmé, že konflikt ovlivní cenu zemního plynu i ve střednědobém horizontu, protože už nejde jen o komplikace v přepravě související s Hormuzským průlivem, ale také o zásah do těžby, exportu a logistického centra světového trhu s LNG. Pro Evropu je přitom klíčový právě Katar. I když pokrývá jen menší část zdejší poptávky, jeho výpadek rozkolísá celý globální trh se zkapalněným plynem a výrazně se to promítne i do cen v Evropské unii.
Při vytápění plynem se domácnosti i firmy dostávají vlivem nevyzpytatelné geopolitické situace do stále větší nejistoty a mnohdy jsou rukojmími vnějších vlivů. Každá déle trvající krize se totiž dříve či později promítne do koncových cen. Správné načasování fixací je navíc velmi obtížné až nemožné.
U běžného rodinného domu se spotřebou 25 MWh ročně si koncový uživatel při vytápění zemním plynem připlatí až několik desítek tisíc korun.
Elektřina odolává zdražení lépe
Současná krize ale zároveň ukazuje, že evropský trh s elektřinou se v lecčems poučil a dnes reaguje mnohem klidněji než trh s plynem. Agentura Bloomberg upozorňuje, že velkoobchodní ceny elektřiny v zemích jako Německo nebo Francie zůstávají ve srovnání s plynem relativně stabilní a zdaleka se nepřibližují extrémům známým z roku 2022. Důvodem je větší diverzifikace zdrojů, vyšší výroba z obnovitelných zdrojů a v některých zemích také silnější role jádra.
Reuters k tomu doplňuje, že země s nižší závislostí na plynu a vyšším podílem jádra, vody, větru nebo solární energie zvládají současný cenový šok výrazně lépe než státy, jejichž energetika stojí ve velké míře na plynu. Právě proto jsou dnes ceny elektřiny v některých evropských zemích stabilnější než ceny plynu a tento trend bude do budoucna pravděpodobně ještě sílit s dalším rozvojem domácích a obnovitelných zdrojů.
Proč dává smysl tepelné čerpadlo?
I z tohoto pohledu se investice do tepelného čerpadla, ideálně v kombinaci se solárními panely, ukazuje jako správná cesta ke stabilnějším provozním nákladům, větší odolnosti a vyšší energetické nezávislosti v době nenadálých krizí.
Tepelná čerpadla jsou s ohledem na hodnotu SCOP zhruba 3× až 5× energeticky účinnější než plynové kotle. Jinými slovy: z jedné jednotky dodané elektřiny dokážou získat několik jednotek tepla, protože velkou část energie berou z okolního prostředí.
To zároveň znamená, že ve srovnání s elektrokotli jsou mnohem méně citlivá i na cenu samotné elektřiny. K zajištění stejného tepelného komfortu totiž potřebují jen zlomek vstupní energie.
