10 mýtů o tepelných čerpadlech, se kterými se můžete nejčastěji setkat I.

1. Tepelná čerpadla nefungují při mrazech, proto je třeba mít ještě kotel nebo krb

Zkombinovat tepelné čerpadlo se stávajícím kotlem na dřevo nebo krbovou vložkou je častý požadavek zákazníků a zdůvodněním bývá v mrazech si budeme přitápět. Takové řešení je jistě technicky možné, nicméně kombinace s dalším zdrojem komplikuje a prodražuje instalaci tepelného čerpadla. Paradoxně jakmile se při prvních mrazech přesvědčíte o tom, že tepelné čerpadlo pohodlně dům vytopí a že opravdu jde o plnohodnotný zdroj tepla, už se k roztápění kotle nikdy nevrátíte, neboť zjistíte, že je daleko komfortnější nechat tepelnou pohodu na tepelném čerpadle. Pokud si chcete čas od času zpříjemnit atmosféru a zapálit krb, je to možné – stačí ale klasický krb bez teplovodní vložky. Vytápění domu přenechte tepelnému čerpadlu, které je k takové funkci zkonstruováno a vyrobeno.

2. Účinnost vytápění je důležitá hlavně při velkých mrazech, protože tehdy spotřebuje dům nejvíce tepla

Odborníci vědí, že nejdůležitějším pracovním bodem tepelného čerpadla vzduch-voda je venkovní teplota +2 °C a všichni výrobci optimalizují účinnost svých produktů právě pro tuto teplotu. Mnoho zákazníků slyší naopak na argumenty prodejců typu topí ještě při –25 °C nebo topný výkon neklesá až do –15 °C a podobně v domnění, že tyto teploty rozhodují o nízkém nebo vysokém účtu za vytápění.
Máme tendenci přeceňovat význam ledových dnů na spotřebu tepla, neboť nepracujeme se statistikou. Pokud vyhodnotíme četnost rozložení průměrných teplot během topné sezóny, zjistíme, že:

• při venkovní teplotě –10°C a nižší se spotřebuje jen asi 1 % tepla na vytápění za celou topnou sezónu (celková spotřeba na vytápění za topnou sezónu = 100 %),
• při venkovní teplotě –4 °C a nižší se spotřebuje jen asi 10 % tepla na vytápění,
• téměř 52 % celkového objemu tepla se spotřebuje v intervalu venkovních teplot –1 °C až +5 °C,
• plných 85 % tepla se spotřebuje mezi –3 °C a +10 °C,
• v intervalu teplot +2 °C až +3 °C se spotřebuje celých 17 % objemu tepla na vytápění.

Z toho je patrné, že orientovat se v našich podmínkách na účinnost tepelného čerpadla při teplotách
–15 °C nebo –25 °C je nesmysl. Naopak nejdůležitější jsou výkonové parametry a topný faktor v oblasti od –3 do +10 °C, kde se odehraje plných 85 % spotřeby tepla a kde účinnost vytápění tepelným čerpadlem bude mít zásadní vliv na provozní úsporu. V intervalech po jednom stupni připadá těžiště spotřeby na venkovní teplotu 2 °C, proto je logické, že nejdůležitější je topný faktor tepelného čerpadla při této teplotě (A2W35).

• Víte, že… Pokud Vám bude prodejce vychvalovat kvalitu vzduchového tepelného čerpadla tím, že topí i při
  –25 °C, buďte ostražití. Regulace většiny tepelných čerpadel v takovém případě kompresor tepelného čerpadla odstaví kvůli ochraně před jeho vysokým zatížením a aktivuje vestavěný elektrokotel. Někteří výrobci naopak i při takto nízkých teplotách generují topný výkon příkonem naplno roztočeného kompresoru, aby nemuseli elektrokotel instalovat. Ani jedno řešení principiálně nic neříká o kvalitě tepelného čerpadla. V obou případech je výsledek obdobný, při extrémních teplotách v podstatě topíme elektřinou. Na výslednou hodnotu sezónní účinnosti to ale nemá žádný vliv.

3. Na teplotě topné vody tak moc nezáleží

Jde o nejčastější důvod potenciální nespokojenosti s tepelným čerpadlem. Je zajímavé, že velká část zákazníků rozumí tomu, že v horských oblastech, kde je celoroční průměrná teplota nižší o 5 °C než celorepublikový průměr, bude tepelné čerpadlo vzduch-voda pracovat s horší účinností. Naopak zvýšení teploty topné vody o 5 °C podle nich vliv na účinnost nemá. Přitom se jedná o dvě strany téže mince: zvýšení teploty topné vody se projeví na poklesu účinnosti úplně stejně jako snížení teploty zdroje. Změna teploty topné vody o 1 °C vzhůru se projeví zhoršením topného faktoru a zvýšením spotřeby asi o 2 %. Proto se významně liší sezónní topný faktor tepelného čerpadla zapojeného do radiátorů nebo do podlahového vytápění. V případě radiátorů by max. výstupní teplota z tepelného čerpadla neměla přesahovat (ani při extrémních mrazech) 55 °C.

• Víte, že… Jestliže rekonstruujete kotelnu staršího domu a nemáte dostatečně velkou plochu radiátorů, vyplatí se před instalací tepelného čerpadla – totéž platí pro instalaci kondenzačního kotle – buď radiátory doplnit, nebo objekt zateplit, aby teplotní spád vytápění klesl. V opačném případě nebudete s fungováním a úsporami tepelného čerpadla spokojeni a platí to i pro tzv. vysokoteplotní tepelná čerpadla. Ta sice dokáží pracovat s teplotou vody i nad 70 °C, ale za cenu špatné 

4. Tepelné čerpadlo s plynulou regulací výkonu je zbytečně drahé a nespolehlivé a nepřináší úsporu

Opak je pravdou: inverterová technologie je spolu s elektronickým expanzním ventilem nejvýznamnějším přínosem v chladící technice v posledních 15-20 letech a je podmínkou dosažení tak významných úspor při chlazení nebo vytápění, která moderní tepelná čerpadla nabízejí. Jmenujme nejpodstatnější technické přednosti:

• omezení počtu cyklů v přechodném období díky sníženému výkonu = úspora energie při startech kompresoru,
• snížení tvorby námrazy na výparníku díky vyšší vypařovací teplotě chladiva = úspora energie na odtávání výparníku,
• předimenzování kondenzátoru a výparníku při nižších otáčkách kompresoru = zlepšení topného faktoru v režimu částečného zatížení.

V souhrnu je inverterové tepelné čerpadlo úspornější o 10-20 %. Jako hlavní nevýhodu odpůrci uvádějí větší poruchovost, dražší servis a větší počet hodin chodu kompresoru v porovnání se staršími typy čerpadel on-off. Pokud jde o poruchovost, u moderních tepelných čerpadel nenarůstá, naopak se snižuje – a to díky vyspělé diagnostice a vzdálenému monitoringu. Více hodin provozu má ve skutečnosti na životnost kompresoru blahodárný vliv, neboť životnost závisí zejména na počtu startů, který zde výrazně klesá.

• Víte, že… Vývoj tepelných čerpadel typu on-off a jejich součástí (zejména kompresorů) se zastavil před asi 10 lety a od té doby se vývojové kapacity soustředí na vývoj komponent pro technologie s proměnným výkonem?

5. Tepelné čerpadlo vzduch-voda je úspornější než země-voda

Tvrzení, které je postavené na mylné nebo záměrně scestné interpretaci významu teploty zdroje pro tepelné čerpadlo. Je pravda, že průměrné venkovní teploty vzduchu v období topné sezóny se v ČR pohybují okolo +3 °C a že průměrné teploty nemrznoucí kapaliny z kolektoru jsou na vstupu do tepelného čerpadla obvykle okolo 0 °C. Rozhodně se z toho ale nedá vyvodit závěr o lepší účinnosti vzduchového čerpadla. Zásadní je vliv rozdílné tepelné kapacity vzduchu a vody, díky které je průměrná vypařovací teplota chladiva vzduchového čerpadla nižší než u zemního. Čerpadla země-voda se také nemusí potýkat s námrazou výparníku a energií na její odtávání.

• Víte, že… Celkově platí, že technologicky shodně vyspělé tepelné čerpadlo země-voda bude mít o 20-30 % lepší účinnost, a tudíž levnější provoz než čerpadlo vzduch-voda? Ještě větší rozdíly v účinnosti platí pro chlazení.

Pokračování článku a dalších 5 mýtů o tepelných čerpadlech naleznete zde.